Základní škola Borovany - Škola pro život

Tábory 2017

 

1. běh:

Ničeho se nebojíme a dračí věže obsadíme!

To je část pokřiku jedné ze šesti skupin dračích jezdců, které mezi sebou letos prvních čtrnáct dní o prázdninách soupeřily v nedaleké zemi zvané Drakolice. Již po dlouhá staletí zde společně s lidmi žijí velcí, zuřiví a oheň chrlící draci. Král Standart Boschský se svou chotí Jituškou Pětihvězdičkovou se však léta trápili a přemýšleli jak ochránit své poddané před hrozivými útoky těchto nestvůr. Povolali proto ty nejstatečnější bojovníky z širého okolí země Drakolické a pasovali je na Dračí jezdce. Jejich úkolem bylo udržovat rovnováhu mezi draky - ty hodné chránit a zlé zabíjet. Nejvyšším jezdcem byl jmenován Connor Mc Gregor, který měl zajistit obnovení bývalých a stavbu nových dračích věží. Tyto věže sloužily jako pozorovatelny, z nichž se chránila země Drakolická před útoky draků. K obsazení dračích věží bylo však zapotřebí velkého úsilí, udatnosti a zručnosti. Connor stárnul a rozhodl se tak přenechat své místo nejvyššího dračího jezdce tomu, jehož skupina jezdců obsadí nejvíce dračích věží. O jeho místo začali bojovat tito jezdci: Ikeus, Ikeon a Ikea se svou družinou zvanou Ikeové, Šavelix, Frej a Freja a s oddílem Šafrejů, Aratorn, Dálin a Arwen s jezdci z klanu Anti Dragon Alliance, svatý Jiří, Alkyona a Adrian s družinou Rytířů z řádu Planoucí růže, Tencosnědlcelýhodraka Ažseztohopozvracel, Tacosamazabiladraka  Azlomilasiutohonohu, Tacosamatančilanaddrakem Ažztohoomdlela s odvážnou skupinou Drakojedů, Daenerys Targaryen za bouře zrozená, nespálená, matka draků, královna Andalů, Rhoaynů a Prvních lidí, Khalessi, Mhysa, Stříbrná paní, Lamačka řetězů, královna Meereenu a princezna Dračího kamene, Missandei a Šedý červ se skupinou Neposkvrněných. Čekaly je nelehké úkoly, při kterých každý jezdec musel obstát ve své statečnosti, zručnosti a schopnosti správně uvažovat. Patřili mezi ně například stavba dračího doupěte, plavba na tajuplný ostrov a vyluštění tajenky, nebo vaření nejlepší dračí pochoutky. Porota tak mohla ochutnat delikatesy jako například Dračo na topince nebo unikátní Brambodráčky. Své si našli i jezdci, kteří dávají přednost spíše sportovním disciplínám, mezi které patřilo utkání ve vybice, branný běh, pískaná nebo závod lodí. Tím nejdůležitějším však bylo samotné dobývání věží. Každým dnem se na velké mapě země Drakolické objevovaly další a další věže. Jezdci si proto pečlivě střádali své karty, kterými si následně zaplatili pokus o splnění úkolu na jedné z nich. Úkoly nebyly vůbec jednoduché. Mezi rekordy patří například odříkání abecedy za 9 vteřin s tou podmínkou, že každý jezdec z oddílu musel říct jedno písmeno, zadržení dechu pod vodou deseti jezdců s celkovým součtem časů 6 minut a 22 vteřin, 352 oběhů hřiště, nebo neuvěřitelných 2600 dřepů za oddíl. Svou statečnost jezdci prokázali především při průchodu domem hrůzy, ve kterém na ně čekaly strašidelné nestvůry, kterých se bojí i někteří draci. Potvrdilo se nám tak jedno staré dobré přísloví, které praví, že správný jezdec se nebojí nikoho a ničeho! Po náročných úkolech během dne se večer všichni shromáždili u velkého ohně a zpívali, bavili se a soutěžili o sladké odměny. Jednou z nejnáročnějších večerních soutěží byla Hodina pravdy, kde ukázali zástupci družstev svou zručnost nebo paměťovou dovednost, kterou pečlivě trénovali v průběhu dne. Naučit se morseovku, stát na jedné noze se zavázanýma očima, vyjmenovat 20 rybníků v okolí Drakolic nebo skákat přes švihadlo takzvané „vajíčko“ nebyl žádný problém. Ve druhém týdnu se všechny skupiny vydaly se svými vůdci na dalekou cestu za živou vodou k vodopádu do Terčina údolí. Cestou navštívili i město Nové Hrady, kde si každý jezdec mohl nakoupit, cokoliv se mu jen zachtělo. Jediným problémem bylo to, že zde nebylo možné platit dračími kartami. Jezdci však moc dobře věděli, že za ty si budou moci něco dobrého koupit přímo v osadě v Drakolšopu. Živou vodu se podařilo získat každé z šesti skupin, a tak společně zachránily princeznu před zlým drakem. Hon za dračími věžemi by žádný z lovců nezvládl, kdyby neměl dost sil a dostatek jídla. O výbornou dračí stravu se nám starala profesionální parta světových kuchařek s několika dračomichelinskými hvězdami. Tímto jim patří naše obrovské poděkování! Jednu z věží bylo možné také získat za nejlépe uklizené dračí chýše celého oddílu. Tu obsadila skupina Neposkvrněných. Nejlepšími dračími jezdci s nejvíce obsazenými věžemi se stali členové z klanu Anti Dragon Alliance. Connor Mc Gregor tak konečně mohl odejít do zaslouženého důchodu a přenechat své místo nejvyššího dračího jezdce udatnému Aratornovi. V Drakolicích je tak opět rovnováha mezi zlými a hodnými draky, dračí věže jsou obsazené a všichni dračí jezdci jsou perfektně připraveni na stavbu a dobývání nových věží a ochranu celé země.

Více také na www.nakolice.cz; http://ldt-nakolice-1beh.rajce.idnes.cz/ a Facebooku „LDT Nakolice I.běh“.

 

2. běh:

Cesta do pravěku

Druhý běh nakolického tábora jsme strávili v pravěku. Již při odjezdu na děti čekali jejich vedoucí a instruktoři tlup v převlecích, které se v době pravěké nosily. Při příchodu na tábořiště to vše začalo. Rozdělení do stanů, vybalování, poznávání okolí tábořiště, poučení o bezpečnosti a nastolení pravidel, která je nutné dodržovat. Večer při zahajovacím táboráku se děti dozvěděly, že Šaman, jenž vedl celý tábor, byl uhranut kmenem Prďochů, který byl naším úhlavním nepřítelem. Společným úkolem bylo přemoci tento zlý kmen a vysvobodit našeho Šamana z jejich spárů.

K tomu, abychom se mohli utkat s udatným kmenem, jsme museli poznat, jak to vlastně v době pravěké chodilo. Každý den na nás čekala různá dobrodružství, zdolávání překážek a úkolů.

Druhý den tábora nás přepadla doba ledová. V tomto dnu děti plnily úkoly, které souvisely s přežitím v zimě. Jedním z nejdůležitějších bylo například postavit oheň a obydlí, rychle se obléci do připravených kožešin, přenést ledovou vodu do nádob a tím získat další indicie.

Třetí den se od rána nesl v turnajovém duchu. Ranní štafetová hra byla zaměřena na lov mamutů za pomoci oštěpů. Poté následoval táborový turnaj. Odpoledne po poledním klidu nás do Nakolic přijeli navštívit lesní pedagogové, kteří dětem udělali přednášku o lesních zvířátkách, zahráli si s dětmi různé hry, zopakovali pravidla, která je nutné znát, když se vydáme navštívit les, a obdarovali nás různými předměty.

Čtvrtý den cesty do pravěku začal pomocí své tlupě získat mamutí bobky (brambory) k tomu, aby je mohli oddíláci oškrabat. Úkolem bylo získat co nejvíce bodů do celotáborové hry a samozřejmě pomoci kuchyni, aby měla z čeho vařit. Před vydatným obědem děti hrály táborové hry, střílely ze vzduchovek a jezdily na lodičkách. Po obědě nás čekalo putování na „Kameniště“ (Penzion Kamínek), kde na děti čekala sladká odměna v podobě palačinek se zmrzlinou a další sportovní vyžití. Před večerkou na nás kmen Prďochů seslal hromy a blesky, ale svým zpěvem a hrami pod krytou táborovou jídelnou jsme to ani nevnímali.

Pátý den v pátek jsme věnovali velikému sušení prádla a pravěkým dovednostem. Přes noc vyrostla vedle tábořiště obří jeskyně, ve které se nacházelo tajemné bludiště. Každý musel bludištěm projít a najít si vlastního trilobita. Ve zbytku dne si děti vyzkoušely, jaké to bylo střílet z luku, házet pravěkým oštěpem a obří šipkou, složit velikého trilobita, který se rozpadl, řezat doopravdovým pazourkem a zahrát si pravěký golf. Večer při rozdělávání ohně nám kmen Prďochů ukradl oheň a odplul s ním na Nakolický rybník.  Úkolem dětí bylo při večerní hře získat oheň za pomoci vorů zpět a v tábořišti ho rozdělat.

Šestý předposlední den se nesl v duchu archeologických nálezů fosilií a zkamenělin. Nejdůležitější z celého dne bylo získání perel pro vykoupení Šamana od kmene Prďochů. Všem tlupám se podařilo vzácné perly získat, a tak přišel okamžik, kdy kmen Prďochů přišel mezi nás. Celý týden jsme si zkoušeli náš válečný pravěký pokřik „Haka“, který se nakonec vyplatil. Celý pravěký tábor spustil a svým řevem si kmen Prďochů podmanil a vtáhl na svoji stranu. Oslavy konce tábora mohly začít. Následovalo vyhodnocení celotáborové hry, slavnostní večeře, postupné balení a loučení.

S úsměvem na rtech se již těšíme na příští rok na další úžasnou táborovou hru, která se za pomoci všech oddíláků začíná připravovat.

Za podporu našeho běhu patří veliké poděkování firmám: Finesa, Bentext-plast, AL-System, E.ON, NEMA a dalším lidem, kteří jakýmkoli způsobem přispěli k chodu tábora. Fotogalerii z tábora naleznete na webových stránkách: www.ldtnakolice.cz

Vít Sumerauer

 

3. běh:

Hasičský tábor 2017 – Svatý grál

 

Není v Anglii větší pocty než státi se rytířem stolu kruhového a sloužiti zemi své věrně po boku krále Artuše samotného. To však podaří se pouze těm nejudatnějším rytířům Anglie. Hodni jsou jen oni plnění vůle královy a pátrání po bájném Svatém Grálu.

Za deštivého počasí se k našemu království sjíždějí udatní zbrojnoši z blízkého i dalekého okolí. Utváří celkem pět rytířských řádů, kde věrnost a spolupráce je nad všechna přikázání. První dny nám počasí neumožňuje opustit sruby a tak o to více pracujeme na stmelení naší početné party. Naši komtuři a neutichající kytary odvádí spolehlivě od deště pozornost a morálka tak netrpí ani vteřinu. Také sám král Artuš, který měl v plánu navštívit každý rytířský řád zvlášť v jeho sídle, byl nucen výpravu přehodnotit a se zbrojnoši se, v doprovodu své družiny, setkává v královské síni.  Zde postupně všechny pasuje na rytíře a služba království tak může začít!

První králův rozkaz byl opevnit svá rodová sídla proti nepřátelským nájezdům. Všech pět řádů si vybudovalo velice pevné hradby, které pomohly nepřátelským útokům zabránit. Při dalších králových zkouškách rytíři mapovali okolní krajiny a pátrali po ukrytém poselství. Díky poselství získali indicie k orientační výpravě, která je čekala o několik dní později. Tuto tradiční výpravu do Nových Hradů rytíři absolvovali opět novou trasou než v minulých letech. Prázdniny i tábor se nám přehouply do druhé poloviny a čas na nalezení svatého grálu se začal krátit. Rytířské řády tedy vyhledaly kouzelníka Merlina, který jim v zašifrované zprávě poradil, kde naleznou meč Exkalibr. Poté bylo potřeba ještě vymyslet způsob, jak meč ze skály vytáhnout a po jeho získání už o moci našeho krále Artuše nikdo nemůže pochybovat! Nedlouho poté se Merlin opět zjevil na pomoc, díky zázračnému rituálu všem umožnil nahlédnout do budoucnosti. Naneštěstí jsme však zjistili, že v závěrečné bitvě naše vojska nemůžou vyhrát. Štěstí, že je Merlin na naší straně, neboť jen díky němu máme možnost budoucnost změnit. Dalším rituálem nám umožnil cestu do časoprostoru, kde děti splnily tři klíčové úkoly a budoucnost změnily. Bitva byla na spadnutí a tak král svolal svá vojska a společně s nimi vytáhl ke hradu temných jezdců. Boje trvali dlouho a vyžádaly si nejednu oběť. Naši rytíři však ukázali obrovskou sílu a jednotu. Bok po boku oslabovali nepřátelské hradby, až všichni nepřátelé do jednoho uprchli. Prohledání dobitého hradu se ujal sám král a k radosti všech nám slavnostně oznámil: Tažení je u konce, Svatý Grál je náš!

V pozadí celotáborové hry se na táboře uskutečnily hry jako je vybíjená nebo MS v pokutových kopech. Dále si děti opět mohly vyzkoušet, jaké to je vařit podle našich neskutečných kuchařů v soutěži Master Chef a samozřejmě nechyběl ani každoroční bahňák nebo casino, kde se letos sázelo na vítěze rytířského turnaje na koních. Na úplný závěr tábora proběhl táborák se zábavnými scénkami, následován slavnostními rauty a nezapomenutelnou diskotékou.

Tábor je za námi a tak nezbývá než poděkovat všem, co byli letos v Nakolicích s námi. I když se letos peklománie nekoná, je mnoho dalších akcí kde se můžeme vidět – sledujte naši facebookovou stránku SDH Borovany J.

 

Krásný zbytek prázdnin Vám všem <3

komtur K. Kolářová

preceptor J. Nýdl

© 2009 double L-art

Základní škola Borovany